• naše weby..
  • ..
  • .

Dobrá praxe Národní síť Zdravých měst

Liberecký kraj: Simulátor duševního onemocnění

Simulátor duševního onemocnění nabízí jedinečný zážitek, který pomáhá pochopit, jak se mohou cítit lidé s psychickými obtížemi. Návštěvníci si na vlastní kůži vyzkouší, jaké je to čelit vnitřnímu chaosu, neklidu nebo ztrátě kontroly. Projekt podporuje empatii, otevřenost a destigmatizaci tématu, které se týká nás všech víc, než si často připouštíme. Vhodné pro školy, knihovny i veřejnost – zážitek, který zůstává v hlavě.
Více info o kraji

Základní informace

Název obce/města/regionu: KRAJ LIBERECKÝ
Kontakt: Krajský koordinátor péče o duševní zdraví
Příjmení, jméno: Zajícová Klára
Organizace: Liberecký kraj
E-mail:
Telefon: 771 299 454
Téma: Duševní zdraví

Popis a výstupy

Co bylo cílem? Co byly hlavní výstupy? Jaký byl průběh / kroky realizace?

Simulátor duševního onemocnění je interaktivní projekt, jehož cílem je přiblížit široké veřejnosti, jaké je žít s psychickými obtížemi. Prostřednictvím čtyř smyslových stanovišť si lidé mohou bezpečným způsobem prožít projevy úzkosti, deprese, schizofrenie a obsedantně kompulzivní poruchy. Zážitek pomáhá posílit empatii a porozumění vůči lidem s duševním onemocněním, přispívá k odbourávání předsudků a zároveň slouží jako edukační a preventivní nástroj pro školy, sociální služby, knihovny i veřejné akce.

Nápad na Simulátor duševního onemocnění vznikl v roce 2024 během soutěže Liberec Ideathon, která se již počtvrté stala líhní nových studentských projektů přispívajících k rozvoji regionu. Soutěž je otevřená studentům středních škol Libereckého kraje a Technické univerzity v Liberci. Na výběr mají čtyři výzvy, které reprezentují reálné problémy a na jejich řešení mají 24 hodin.

Téma „Rozvoj kompetencí v oblasti duševního zdraví“ si zvolily studentky fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci. Ačkoliv v soutěži tým neuspěl, jejich myšlenka zaujala Liberecký kraj. Původně plánovaly jednoduchou poslechovou budku, ve které by návštěvníci mohli naslouchat autentickým zvukovým nahrávkám popisujícím zkušenosti lidí s duševními poruchami. Postupně se však ukázalo, že tento formát je příliš omezený, a díky konzultacím s odborníky a PEER konzultanty se koncept rozvinul do čtyř samostatných interaktivních stanovišť, která realisticky a citlivě přibližují každodenní obtíže spojené s psychickými potížemi.

Hlavním výstupem se tak stalo vytvoření čtyř simulátorů, které zprostředkovávají zážitkovou formou projevy nejčastějších duševních onemocnění – úzkosti, deprese, schizofrenie a obsedantně kompulzivní poruchy. Prototypy byly opakovaně testovány a upravovány, aby výsledná podoba nabízela autentický, ale zároveň bezpečný prožitek. Simulátor byl poprvé představen na celostátní Konferenci Zdravých měst 2025 v Liberci.

Projekt se tak stal nejen inovativním nástrojem pro destigmatizaci, ale také inspirací, jak může propojení akademické půdy, odborníků a praxe přinést nový pohled na citlivá společenská témata.

Simulátor duševního onemocnění se dnes uplatňuje na školách, ve službách i na kulturních a komunitních akcích a stává se důležitou součástí aktivit Libereckého kraje zaměřených na podporu duševního zdraví.

Navazuje Váše aktivita/projekt na nějaký politicko-strategický dokument?

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Libereckého kraje na období 2024-2026

Strategie sociálního začleňování Libereckého kraje 2021+

Začátek aktivity: 01.04.2024
Příloha
Plakát JPG (468 kB)

Rozpočet

Jaké byly finanční náklady na realizaci aktivity? [tis. Kč] 285
Jak byla aktivita financována? Financováno z prostředků projektu „Podpora procesů v rámci reformy péče o duševní zdraví v Libereckém kraji“, registrační číslo CZ.03.02.02/00/22_006/0001329.

Doporučení a inspirace

Jaká doporučení/rady lze z realizace Vašich aktivit vyvodit a poskytnout ostatním obcím/městům s podobným záměrem?
  • Spolupracujte s lidmi se zkušenostmi – zapojte osoby, které mají vlastní zkušenost s duševním onemocněním. Pomáhají vytvářet autentický a citlivý obsah a zajišťují, že prožitek je realistický, ale bezpečný.
  • Kombinace prožitků a informací – každou simulaci doplňte srozumitelným vysvětlením, aby návštěvníci nejen „zažili“, ale i pochopili, co prožívají lidé s danou poruchou.
  • Zážitek by měl vést k porozumění, nikoli ke strachu – design interaktivních stanovišť by měl vyvolat empatii a respekt, ne negativní emoce, které by mohly odradit nebo znehodnotit edukativní účel.
  • Bezpečnost a podpora – zajistěte, aby všechny prvky byly bezpečné a dobrovolné. Na místě by měl být někdo, kdo může návštěvníky podpořit v případě nepříjemného zážitku.
  • Snadná přenosnost a modulární provedení – stanoviště by měla být snadno přenositelná a použitelná i jednotlivě, podle typu akce či prostoru.
  • Jednoduché, ale účinné smyslové prvky – například zvuk, váha nebo nejistota při dotyku mohou být velmi výmluvné a působivé, aniž by bylo potřeba složité technologie.
  • Otestujte prototyp – vyzkoušejte simulace s různými skupinami lidí a upravujte je podle zpětné vazby, aby byl prožitek srozumitelný a bezpečný.
Příloha:
Foto - v knihovně JPG (916 kB)
Foto - židle JPG (3,3 MB)
Jaké byly silné stránky Vaší aktivity/projektu při jeho realizaci?
  • Autentický prožitek – návštěvníci si mohou na vlastní kůži vyzkoušet, jaké je to žít s duševní poruchou. Nejde jen o informace, ale o skutečný zážitek, který zanechá silný dojem.
  • Vysoká srozumitelnost – simulátor dokáže složitá témata, jako je úzkost nebo schizofrenie, přiblížit tak, že je pochopí i lidé bez odborného vzdělání, včetně dětí a mladistvých.
  • Podpora empatie a odbourávání předsudků – pomáhá bourat mýty o duševním zdraví a podporuje respekt a pochopení vůči lidem s psychickými obtížemi.
  • Modulární a mobilní provedení – každé stanoviště funguje samostatně, což umožňuje snadnou adaptaci na různé typy akcí a dostupný prostor.
  • Využití skutečných příběhů – zvukové nahrávky vycházejí ze zkušeností lidí, kteří s danými poruchami žijí, což zvyšuje realističnost a důvěryhodnost zážitku.
  • Vhodnost pro různé cílové skupiny – projekt je určen široké veřejnosti, ale zároveň dobře funguje jako vzdělávací nástroj pro školy, odborníky či pracovníky ve zdravotnictví a sociálních službách.
  • Spojení zážitku a edukace – každé stanoviště nabízí nejen prožitek, ale i stručné a srozumitelné informace o konkrétní poruše, čímž přispívá k lepší orientaci v tématu.
  • Prevence a včasná intervence – simulátor umožňuje návštěvníkům rozpoznat varovné signály u sebe či blízkých a motivuje je vyhledat pomoc bez studu a strachu.
Jaké byly slabé stránky Vaší aktivity/projektu při jeho realizaci?
  • Zjednodušení složitých zkušeností – žádná simulace nemůže plně vystihnout komplexní, dlouhodobý prožitek duševního onemocnění. Hrozí riziko, že návštěvník si odvodí: „Takhle to vypadá, takže tomu rozumím,“ což může být zavádějící.
  • Krátká, omezená zkušenost – návštěvník prožívá stav jen několik minut, což nestačí k plnohodnotnému pochopení každodenních dopadů nemoci (např. vztahy, práce, únava, stigma).
  • Možné vyvolání nepříjemných pocitů – některé prvky mohou u citlivých osob vyvolat diskomfort nebo nechtěnou emoční reakci; je důležité mít podporu na místě nebo možnost odejít.
  • Nenahrazuje živý kontakt – simulátor může vzbudit zájem a empatii, ale nenahradí rozhovor s člověkem s duševním onemocněním ani odborné poradenství.
  • Riziko nepochopení bez kontextu – bez doprovodného výkladu (lektora, edukativních panelů) může návštěvník interpretovat prožitek chybně nebo zlehčujícím způsobem.
  • Logistická náročnost – i přes mobilní konstrukci může být přemísťování a instalace simulátoru náročná na čas, prostor a personál. Tyto slabé stránky neznamenají, že by simulátor nebyl vhodný; spíše upozorňují, že je důležité ho správně začlenit do vzdělávací nebo preventivní aktivity, ideálně s možností dalšího vysvětlení či diskuse.

Monitorování a evaluace

Byl nějakým způsobem měřen a vyhodnocen dopad realizované aktivity/projektu?

Dopad Simulátoru duševního onemocnění nebyl zatím formálně měřen prostřednictvím evaluace nebo ekonomického zhodnocení. Vyhodnocení aktivity vychází především z pozorovaného zájmu cílových skupin, mezi které patří školy, sociální služby, knihovny a další instituce, od kterých máme jen kladné ohlasy. Přímá zpětná vazba od návštěvníků a institucí potvrzuje, že interaktivní zážitek splňuje svůj cíl – zvyšuje porozumění duševním onemocněním, podporuje empatii a přispívá k destigmatizaci tématu. Současně umožňuje odborníkům, pedagogům i veřejnosti získat nový pohled na psychické obtíže a motivuje k otevřenějšímu přístupu k duševnímu zdraví.

Plánujete aktivitu/projekt dále rozvíjet/udržovat?

Projekt Simulátor duševního onemocnění je plánován k dalšímu rozvoji a využítí, případně k inovaci. V roce 2025 se stal součástí osvětových programů – např. pro Střední zdravotnickou školu v Turnově, na akci (NE)BLÁZNI, TURNOVE!, v kampani Tanvalduše v Tanvaldu a při Dni duševního zdraví pro krajské úřadníky v rámci programu Zdravý Liberecký kraj, byl k dispozici v Krajské knihovně Liberec, na Technické universitě Liberec a v organizacích FOKUS.

Simulátor je modulární a mobilní, což umožňuje jeho flexibilní využití při školních programech, komunitních akcích, výstavách či osvětových kampaních, a současně dává možnost zapojit nové partnery a cílové skupiny i v dalších městech a regionech. Proto pro rok 2026 připravujeme spolupráci s dalšími školami a neziskovými organizacemi i krajským dobrovolnickým centrem - např. při kampani Krajské týdny pro neziskový sektor. Přemýšlíme i o dalších simulacích, abychom nabídli ještě hlubší a komplexnější zážitek, který pomůže bourat předsudky a posilovat empatii ve společnosti.

Média, propagace

Jakým způsobem probíhala komunikace s médii a jaké byly mediální výstupy?

Život s depresí či úzkostí přiblíží simulátory. Navrhly je studentky z Liberce

Jak se žije s úzkostí nebo depresí? V knihovně najdete simulátory duševních onemocnění

Deprese v těžké vestě, úzkost v pytlíku. Knihovnu v Liberci ovládají silné emoce

Jak se žije s úzkostí, depresí nebo schizofrenií? Vyzkoušejte v liberecké knihovně

Jak se žije s úzkostí, depresí nebo schizofrenií? Vyzkoušejte si na simulátorech v liberecké knihovně

Jak se žije s úzkostí, depresí nebo schizofrenií? Vyzkoušejte si v liberecké knihovně !

Jak se žije s úzkostí, depresí nebo schizofrenií? Vyzkoušejte si v liberecké knihovně

Další poznámky

Další poznámky

Projekt Simulátor duševního onemocnění ukazuje, jak silný výsledek může vzniknout propojením různých aktérů – studentů Fakulty umění a architektury TUL, soutěže Ideathon, Libereckého kraje, odborníků a osob s vlastní zkušeností s duševní nemocí. Tato spolupráce zajistila autenticitu, citlivost a praktickou využitelnost simulátoru.

Aktivita je zároveň i součástí reformy péče o duševní zdraví v Libereckém kraji, čímž propojuje inovativní vzdělávací nástroj s regionální strategií podpory duševního zdraví a umožňuje jeho využití ve školách, knihovnách, sociálních službách i veřejných akcích. Vlastníkem návrhu a technického řešení je Liberecký kraj a v případě zájmu jsme připraveni je bezplatně sdílet.

Aktéři

Název: Liberecký kraj
IČO nebo jiný registrační údaj: 70891508
Adresa: U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec
Web: https://www.kraj-lbc.cz/
Detailně zpracované dobré praxe

Související témata ...

Duševní zdraví

Liberecký kraj

/ další dobré praxe

Nejčtenější dobrá praxe