V rámci tvorby nového strategického plánu rozvoje Jihlavy definuje svoje plány či trajektorie rozvoje a rozhoduje o přidělení svých zdrojů pro realizaci aktivit v daném plánu.V době, kdy dochází ve světě i v Evropě k dynamickým změnám, je zodpovědné a relevantní opřít plány rozvoje o odborně podložené modely změn v území s ohledem na megatrendy, které vnáší do konkrétních míst jak příležitosti (např. digitalizace), tak hrozby (např. sucho a pokles biodiverzity). V návaznosti na analytickou etapu jsme proto s pracovními skupinami pod vedením Technologického centra Akademie věd ČR zpracovali tři vysoce pravděpodobné scénáře budoucnosti Jihlavy. Kromě odborného výstupu - scénářů vznikla i audio verze pro veřejnost - sedm příběhů z budoucnosti Jihlavy s anketou.

Tvorba scénářů a jejich začlenění do obsahu strategie byla poměrně složitá a náročná: v analytické etapě tvorby jsme sami nebo subdodávkami zpracovali rozsáhlé množství analytických podkladů (demografickou prognózu, socioekonomickou analýzu, zhodnocení Jihlavy očima firem a hybatelů a hybatelek, dětí atd..). Veškeré podklady jsme předali Technologickémi centru Akademie věd ČR tak, aby nachystalo podklady pro pracovní skupiny. V osmi pracovních skupinách bylo celkem cca 120 osob, které analytické podklady nastudovaly a jejich úkolem bylo v konfrontaci s vybranými megatrendy pojmenovat silné a slabé stránky Jihlavy a relevantně popsat dopady megatrendů na lokální úroveň. Vše probíhalo během pandemie covid, tedy prostřednictvím videkonferenčních hovorů za pomoci facilitátorů a facilitátorek. Výstupem této společné práce byla kvalifikovaně vydefinovaná SWOT analýza včetně budoucích prognóz a sada podkladů na co se zaměřit v návrhové části tvorby strategie. Záměrem bylo nezvyšovat problémy území a to dobré a cenné ochránilt a rozvíjet.

Tři scénáře budoucnosti - "Bezpečný přístav", "Ekonomický individualismus" a "Chytrá správa pro všechny" jsme nechali i převyprávět vypravěči Martinu Hakovi. Formou krátkých příběhů z budoucnosti Jihlavy na sedmi Jihlavácích a Jihlavačkách přibližujeme tak veřejnosti, jak může s vysokou pravděpodobností Jihlava v roce 2040 vypadat, pokud se zaměříme na ty které vybrané aspekty rozvoje. Celý proces analytické, prognostické etapy tvorby strategického plánu a návrh vize metodicky externě vedl metodik - Ing. Arch. Petr Klápště, PhD.

Při prezentaci veřejnosti je dobré kombinovat atraktivní, zábavnou a interaktivní formu výstupů s daty pro ty, které scénáře zaujmou a rádi by hned získali odborné podklady.
Z připravované metodiky k Foresightu - metodě prognozování scénářů vývoje - od odborného týmu České priority, z.s. cituji:

- Foresight prohlubuje znalosti o hybných silách, které ovlivňují danou politiku nebo oblast. Díky tomu lze zpracovávat analytické podklady pro tvorbu strategií, které zohledňují širší socioekonomický a technologický kontext.

- pomáhá identifikovat mezery v aktuálním výzkumu, které pomáhají lépe pochopit hybné síly a potenciální hrozby či příležitosti.

- přispívá ke shodě mezi zainteresovanými stranami a mobilizuje je. Tato skutečnost může přispět ke stanovení témat a priorit různých strategií.

- pomáhá identifikovat dopady politických rozhodnutí, díky čemuž je možné informovat relevantní aktéry o nutnosti potenciálních ústupků vůči plánovaným změnám.

- přispívá k tvorbě strategií, přičemž strategie, které foresight využívají, lze považovat za odolné, protože reflektují dosavadní i budoucí vývoj. Je tak nepravděpodobné, že by formulovaná strategie nebyla relevantní v plánovaném období.

- pomáhá identifikovat investiční příležitosti, protože může definovat, jakým směrem se např. technologický pokrok bude ubírat. Dopady foresightu jsou obvykle dlouhodobé, nepřímé a jsou významně ovlivňovány komplexností společenského a politického prostředí - identifikované trendy se nakonec mohou vyvinout odlišným směrem, protože se objevil neočekávaný trend, technologie či politické opatření.

- foresight je časově i finančně náročný, nicméně s ohledem na kvalitu vstupů a dlouhodobému dopadu /předvídání a tím získání času na nachystání města na výzvy, kterým se nelze vyhnout a tím snižování nákladů na řešení ex post/ se vyplatí do něj investovat.

V Česku prozatím nedošlo k jeho systematickému využívání veřejnou správou. Proto se aktuálně podílíme na připomínkování metodiky, která by měla pomoci ukotvit metodu Foresightu v českém prostředí. Metoda byla využita při tvorbě Česko 2030, Strategie Brno 2050 a při zpracování Komplexní studie progresivních odvětví Královéhradeckého kraje v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.

Tvroba celého strategického plánu je propagována prostřednictvím kampaně Probereme Jihlavu (viz odkaz na již zpracovaný příklad z praxe níže), pravidelnou celostránkovou rubrikou v radničním měsíčníku Ježkovy oči - ten má si svoji zpravodajsou verzi . Dále propagujeme postup strategie na sociálních sítích a dle potřeb participace i Mobilní rozhlas.

Související dobrá praxe:

"Probereme Jihlavu online" 

"Využití GIS pro plánování a práci s veřejností"