MŠ Školní: Jedním z nejcennějších poznatků bylo, že děti mají vlastní názor, pozoruhodné postřehy a často překvapivě praktické nápady. Města by neměla podceňovat jejich schopnost přispívat – ať už formou výtvarných návrhů, komentářů k veřejnému prostoru, nebo prezentací toho, co je v jejich okolí trápí či těší.

MŠ U Saské brány: Děti v MŠ jsou schopné vnímat své okolí aktivně a smysluplně – stačí zvolit vhodné nástroje přiměřené jejich věku (hry, tvořivé činnosti, rozhovory). Doporučujeme zapojit děti do skutečných rozhodovacích procesů – například výběr tématu, návrhy úprav prostředí apod. Velkým přínosem je propojení s místní komunitou – návštěvy městských institucí, setkání s pracovníky města nebo prezentace výstupů rodičům. Zajištění zpětné vazby (např. reakce z města na návrhy dětí) posiluje u dětí pocit důležitosti a zvyšuje jejich motivaci. Vhodné je také zajistit kontinuitu, tj. navázat na projekt v dalších letech a sledovat, zda se některé návrhy daří naplňovat.

MŠ Školní: Projekt propojil různé vzdělávací oblasti – od výtvarné výchovy po občanskou angažovanost. Velký přínos měla aktivní účast rodičů (např. společné vycházky, hledání „kešek“, výstavy, prezentace). Spolupráce MŠ a města přinesla oboustranný užitek – děti poznaly fungování samosprávy, město získalo zpětnou vazbu. Děti realizovaly veřejnou anketu s otázkou „Co se vám ve městě líbí a co byste změnili?“ a výsledky osobně předaly starostovi

MŠ U Saské brány: Velký zájem dětí i rodičů o zapojení. Aktivní spolupráce s městem a komunitou. Propojení vzdělávacích oblastí s reálným životem. Rozvoj komunikačních, sociálních a občanských dovedností u dětí. Nízké finanční náklady, využití běžných prostředků. Přirozená motivace dětí k poznávání a navrhování změn. Snadná opakovatelnost. "

MŠ Školní: Předškolní děti mají omezenou schopnost soustředění – aktivity musí být pestré, krátké, srozumitelné a založené na prožitku. Projekt byl organizačně náročný pro pedagogy – koordinace aktivit, výstupů a veřejné prezentace vyžadovala čas i energii navíc. Děti samy nemohou projekt řídit – je nutná intenzivní podpora pedagogů i rodičů. Veřejná prezentace může být pro malé děti příliš náročná – mluvení před větší skupinou vyvolávalo stres i u obvykle zdatných dětí. Vystoupení musí být přiměřené věku – kratší, hravé, s důrazem na prožitek, ne na výkon. Nemocnost dětí narušovala přípravy – pomohla dlouhodobost projektu a vzájemné zastupování dětí. Omezená možnost reálné změny – pokud město nereaguje na návrhy, může to snižovat důvěru dětí i rodičů. I malá realizace návrhů (např. drobné úpravy veřejného prostoru) má pro děti silný symbolický význam.

MŠ U Saské brány: Vyšší časová náročnost na přípravu a organizaci (zejména Školního fóra). Nutnost koordinace většího množství dětí a osob. Je nutné pečlivě plánovat střídání aktivit a zapojení do diskuzí. Ne všechny návrhy dětí jsou reálně realizovatelné – je třeba vhodně facilitovat jejich očekávání. Závislost na vstřícnosti města/zástupců institucí. "

MŠ Školní: Projekt byl vyhodnocen samotným realizátorem. Zaznamenali jsem změny v chování dětí, jejich zapojení do aktivit, schopnost vnímat okolí a vyjadřovat své myšlenky. Z těchto pozorování vznikla reflexe v podobě prezentace projektu plná fotografií a ukázek dětských prací. Po veřejné prezentaci, na které děti představily výsledky své práce, jsme sbírali reakce od přítomných hostů z řad rodičů, vedení obce i pozvaných odborníků. Porovnání, co na počátku projektu věděly děti o svém městě a co se nového naučily a objevily na jeho konci.

MŠ U Saské brány: Projekt nebyl hodnocen pomocí formální evaluace, ale proběhlo kvalitativní vyhodnocení prostřednictvím: • pozorování a reflexe pedagogů • analýzy výstupů dětí (návrhy, hlasování, výtvarná práce) • zpětné vazby od rodičů během veřejné prezentace výsledků • reakcí zástupců města na dětské návrhy. Ukázalo se, že děti měly z projektu radost, zlepšily se v komunikaci, lépe vnímají okolí a samy přicházely s návrhy na zlepšení prostředí školky i města.